Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích?

krajina-ekosystémy
Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích?

Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Kraj Vysočina a také Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Kolik jehličnatých lesů bylo vytěženo v krajích v letech 2016–2020

Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020

Co je v grafice zobrazeno?

  • Kolik procent z celkové plochy jehličnatého lesa v jednotlivých krajích se vytěžilo v letech 2016–2020.
  • Na severní Moravě a ve Slezsku byla situace nejhorší v letech 2016–2018, v následujících letech se kůrovcová kalamita a s ní související těžba přesunula na Vysočinu a Jižní Moravu.

Vymezení pojmů a metodické poznámky

  • Les – v tomto textu a infografice vycházíme z definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)1, která se používá v rámci Národní inventarizace lesů (NIL). Chápeme zde les jako souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů, který je charakteristický svým druhovým složením a vlastním mikroklimatem2.
  • Data v grafice pocházejí z portálu Kůrovcová mapa, který je výsledkem spolupráce autorů monitorovacího projektu Kůrovcové INFO3 a Specializovaného pracoviště dálkového průzkumu země Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) ve Frýdku-Místku, které pracuje s družicovými snímky.

Proč umírají české jehličnaté lesy?

Proč umírají české jehličnaté lesy?

Další data a souvislosti

  • V roce 2020 bylo na našem území vytěženo rekordní množství surového dříví – 35,75 mil. m3. Z tohoto objemu tvořila nahodilá těžba celých 95 %, přičemž 96 % takto vytěženého dříví pocházelo z jehličnanů4. Lesy, kde převládají monokultury jehličnatých dřevin (například na Vysočině) tak doslova mizí před očima – v tomto kraji stoupla těžba od roku 2016 téměř desetinásobně5. Prakticky výhradně je přitom příčinou přemnožený podkorní hmyz, který škodí nejen smrkům, ale i borovicím a jedlím, a lesy v Česku (už tak dost oslabené nevhodným hospodařením, špatným stavem lesní půdy a klimatickými změnami)6 se této kalamitě brání jen velmi obtížně. Celkovou rozlohu území, na nichž byly jehličnany v letech 2016–2020 vytěženy, ukazuje infografika Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020.
  • Takto masivní těžba nemá pouze velký dopad na lesní ekosystém, ale i další důsledky: akutní nedostatek pracovních sil a techniky potřebné k vytěžení a asanaci kůrovcového dříví a také pád ceny dříví na tuzemském a středoevropském trhu. Tento propad znamenal pro vlastníky lesů obrovské ztráty4, v mnoha případech jim značně zkomplikoval další investice do sazenic a prací spojených s obnovou lesa a zvýšil jejich závislost na dotacích ze státního rozpočtu.
  • S kůrovcem nebojujeme pouze v Česku – vlivem klimatických změn, resp. suchého a teplého počasí, které tomuto hmyzu svědčí nejvíc, jej po roce 2015 přibývá ve většině evropských zemí7. Velké množství kůrovcového dřeva bylo vytěženo například ve Švédsku8. Změny klimatu však ohrožují lesy i jiným způsobem: zejména v jižní polovině Evropy roste v jejich důsledku významně též riziko lesních požárů9.
  • Přestože situace jednoznačně ukazuje, že je třeba začít hospodařit jinak a podpořit přirozenou adaptabilitu lesa mj. změnou jeho druhové skladby (viz text Jak v následujícím století hospodařit v českých lesích?), vykazuje české lesnictví značnou setrvačnost a zažité postupy se mění jen velmi pomalu. Jehličnany, a především smrky, které se ukazují pro současné a budoucí klimatické podmínky jako nevhodné, stále hrají při obnově lesa významnou roli: v roce 2020 tvořily téměř 31 % vysazených stromů (v roce 2000 to bylo 43 %, ale celková plocha osázeného lesa byla tehdy o třetinu menší, takže i když procentuální zastoupení smrku pozvolna klesá, celkový počet vysazených smrků ještě mírně stoupl)4.

Zdroje a poznámky

  1. FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) používá následující definici: Les představují pozemky s plochou větší než 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5 m dosahujícím 10 %. Dále jako les označuje pozemky se stromy schopnými dosáhnout výšky 5 m a zápoje 10 % na daném stanovišti. Do kategorie les se neřadí porosty s šířkou menší než 20 m (liniové porosty) a pozemky s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále do kategorie les nepatří větší vodní plochy a větší zpevněné cesty. Do kategorie les se však řadí pozemky, které jsou dočasně odlesněné (holé seče, kalamitní holiny, požářiště apod.), tedy pozemky, u nichž existuje předpoklad budoucího dosažení požadovaných 10 % zápoje stromů s výškou alespoň 5 m. ↩︎

  2. V rámci Národní inventarizace lesů (NIL) je za les považován také dočasně odlesněný pozemek, tzn. holé seče nebo kalamitní holiny. Tato definice nezohledňuje, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí (a vzniká tak nesrovnalost oproti datům z ČSÚ) ani jak pestrý je místní ekosystém (takže jako les označuje i hustě sázenou smrkovou monokulturu bez jakéhokoliv podrostu). ↩︎

  3. kurovcoveinfo.cz ↩︎

  4. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020. Ministerstvo zemědělství ČR, 2021. ↩︎ ↩︎2 ↩︎3

  5. Pro srovnání: během intenzivního odlesňování v Brazílii zmizelo 12 % lesa za dobu 20 let (zdroj: Global Forest Watch). Na Vysočině to v případě jehličnatého lesa, který zde převládá, bylo téměř 20 % plochy za pouhých 5 let. ↩︎

  6. Viz text Proč umírají české jehličnaté lesy? ↩︎

  7. Viz příspěvky na mezinárodní konferenci “Forests’ Future 2021. Consequences of Bark Beetle Calamity for the Future of Forestry in Central Europe” ↩︎

  8. Důsledky kůrovcové kalamity na budoucnost lesnictví ve střední Evropě, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. ↩︎

  9. Costa, H., de Rigo, D., Liberta, G., Houston Durrant, T., San-Miguel-Ayanz, J. (2020) European wildfire danger and vulnerability in a changing climate: towards integrating risk dimensions ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: