Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov (tzv. ETS 2)?

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Emise ze silniční dopravy a budov však na celoevropské úrovni dosud zpoplatněny nebyly. Jaké cíle z hlediska snížení emisí si nový systém klade? Jak chce ošetřit možné potíže domácností a malých podniků? Na tyto a další otázky odpovídáme v následujícím článku.

Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 2028¹ na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva). Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 39 %. Více než 70 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění. Zbývajících 26 % připadá hlavně zemědělství a odpadovému hospodářství a výjimkám z ETS.²

Kde emise spadající pod ETS 2 vznikají? V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla.³ V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla. Cílem bude snížit emise v těchto sektorech do roku 2030 o 42 % v porovnání s rokem 2005.

Jak bude ETS 2 fungovat

• Půjde o samostatný systém oddělený od ETS 1, což umožní vyšší kontrolu nad cenou povolenky.
• Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky. Pokud bude cena povolenky vyšší než její průměrná cena za určité období, nebo pokud cena překročí 45 eur za povolenku (ve stálých cenách roku 2020⁴), budou do oběhu uvolněny další povolenky, aby byl nárůst cen zmírněn.⁵
• Nákup povolenek nebude vzhledem k administrativní náročnosti na jednotlivých producentech skleníkových plynů, tedy spotřebitelích, kteří jezdí autem nebo vytápějí svou domácnost, ale připadne dodavatelům energií a pohonných hmot.⁶
• Podobně jako v rámci ETS 1 se bude množství povolenek v oběhu každoročně snižovat podle předem stanoveného redukčního faktoru.⁷
• ETS 2 se nebude vztahovat na sektory zemědělství, armády a železniční a lodní dopravy.

Sociální klimatický fond a další využití výnosů

Výnosy z ETS 2 budou k dispozici v následujících dvou formách:

• Od roku 2026⁸ do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky. Každý stát přitom bude muset svůj plán dotovat z nejméně 25 % z vlastních zdrojů, tedy výdaje na český Sociální klimatický plán budou činit více než 50 mld. Kč.
• Zbylé výnosy budou stejně jako v případě ETS 1 rozděleny mezi členské státy. Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky). Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem. Tyto výnosy budou pro Česko násobně vyšší než prostředky v Sociálním klimatickém fondu (konkrétní výše bude záležet na ceně povolenek).⁹

Jak se zavedení povolenek promítne do ceny paliv?

Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů. Kromě materiální podpory je důležité včas komunikovat, že toto zpoplatnění v příštích letech přijde a ideálně souběžně s tvorbou Sociálního klimatického plánu představit opatření, díky nimž budou domácnosti moci přejít k nízkoemisním alternativám, aby se platbě za fosilní paliva a povolenky úplně vyhnuly.

Graf níže nastiňuje dopady tří různých cen povolenky na cenu benzínu, nafty, zemního plynu a uhlí. Co se týče biomasy (například dřeva), u té se při udržitelném pěstování předpokládá nulový emisní faktor, a tedy v takovém případě nepodléhá nákupu povolenek.

Pro výpočet je třeba zohlednit množství oxidu uhličitého vyprodukovaného spálením paliva. Například litr benzínu obsahuje přibližně 650 gramů uhlíku a při jeho spálení vznikne asi 2,4 kilogramu oxidu uhličitého. Při ceně 45 eur (1 125 Kč) za povolenku to znamená náklad ve výši 3,3 Kč včetně DPH, což k současné ceně benzínu okolo 35 korun za litr představuje 9,3% nárůst (pro srovnání: spotřební daň a DPH tvoří přibližně polovinu ceny).

Implementace a další kroky

Ačkoliv legislativa upravující fungování ETS 2 byla na celounijní úrovni schválena už v roce 2023, do ledna 2026 ji plně transponovalo do svého národního práva 17 států z 27. Například v Česku proběhla zatím pouze částečná transpozice směrnice a její plné přijetí je nadále předmětem politických diskuzí.

V létě 2025 Česko společně s dalšími 18 členskými státy zaslalo Evropské komisi tzv. non-paper, ve kterém nastínilo požadavky na úpravy systému tak, aby mj. došlo k posílení mechanismů pro udržení ceny povolenky na sociálně přijatelné úrovni. V reakci na tuto iniciativu představila Komise na konci roku 2025 konkrétní návrhy, jak mají být tyto stabilizační mechanismy zesíleny.¹⁰ Součástí balíčku návrhů je i dřívější start aukcí (před úplným startem ETS 2) pro včasný signál o ceně povolenky nebo možnost využívat výnosy dříve skrze půjčku zprostředkovanou Evropskou investiční bankou.

Stejně tak došlo ke konci roku 2025 skrze revizi Evropského klimatického zákona k dohodě odložit start ETS 2 na rok 2028.

Trh s futures

V polovině roku 2025 došlo na burzách ICE a EEX ke spuštění obchodování s futures kontrakty na ETS 2 povolenky. V českém veřejném prostoru se následně několikrát objevilo tvrzení, že počátek obchodování s ETS 2 futures ukazuje, že se cena povolenky už nyní pohybuje okolo 70 eur. Toto tvrzení je ale z několika důvodů zavádějící:

• Obchody s ETS 2 futures až na jednotky případů neprobíhají.¹¹ Informace o vývoji ceny tedy nejsou výsledkem skutečných transakcí, ale syntetického modelování, tedy se částečně odvozují od podobných kontraktů, např. EU ETS 1.¹² Zatím tak na základě těchto omezených informací nelze předjímat budoucí cenu.
• Obchodování samotných povolenek (nikoliv futures kontraktů) začne až v roce 2027 nebo 2028 na burze EEX v Lipsku. A až tehdy bude více informací o tom, jak se trh s povolenkami druhé generace chová. Platí přitom, že cena povolenky bude záležet jednak na tom, jak vysoká bude jejich nabídka, jednak na tom jaká bude poptávka (tedy množství emisí v dotčených sektorech).¹³

Světový kontext

Emise ze silniční dopravy a budov byly k roku 2024 zpoplatněny v 18 státech světa (a v 11 případech na nižší než celostátní úrovni, například v Britské Kolumbii). Pouze budovy jsou pak zpoplatněny v dalších 8 místech, doprava ve 4. Převážná část tohoto zpoplatnění je reprezentovaná uhlíkovou daní (25), zbytek systémy obchodování s emisními povolenkami (16).

Jak v těchto místech vypadá využití výnosů ze zpoplatnění emisí uhlíku?

• Rakousko: Tamní vláda od roku 2023 zavedla tzv. Klimabonus, kdy dochází k vrácení prostředků zpět k domácnostem. V roce 2021 spustila tzv. Klimaticket, cenově výhodnou jízdenku pro veškerou veřejnou dopravu.
• Kanada: Ve vybraných provincích dochází k návratu části prostředků vybraných uhlíkovou daní zpět k domácnostem.
• Švýcarsko: Dvě třetiny prostředků získaných z uhlíkové daně jsou využívány pro slevy na zdravotním pojištění obyvatel a jedna třetina slouží k dekarbonizaci budov.

Poznámky a zdroje

Data k jednotlivým grafům včetně zjednoušeného modelu výnosů jsou k dispozici v našem datasetu.