- Zdroj:
- Unsplash
- Autor:
- Venti Views
- Licence:
- Unsplash License
Jak se změní evropské emisní povolenky po roce 2030
Obsah
Evropská komise navrhla změny systému obchodování s emisemi (EU ETS). Většina z nich se projeví po roce 2030. Co se má změnit v tempu snižování emisí, rozšíření na další sektory, podpoře průmyslu nebo využívání mezinárodních kreditů a co tyto změny znamenají pro fungování ETS?
Jak funguje zpoplatnění emisí v EU?
Koho se emisní povolenky v EU týkají a jak se systém postupně vyvíjí?
Systém EU pro obchodování s emisemi (Emission Trading System, ETS) funguje od roku 2005. Zahrnuje emisně nejnáročnější sektory ekonomiky: výrobu elektřiny a tepla, průmysl, leteckou a námořní dopravu, které se podílí na přibližně 40 % unijních emisí.1 Za uplynulé dvě dekády poklesly emise skleníkových plynů v těchto sektorech o 50 % (zatímco v celé ekonomice EU klesly o 36 %2).
Co se má na fungování ETS změnit?
Podmínky fungování systému ETS po roce 2030 (v některých případech dříve) má upravit návrh revize směrnice o emisním obchodování, který Evropská komise představila v červenci 2026. Cílem navrhovaných změn je přizpůsobit systém novému klimatickému cíli EU, podle kterého mají emise do roku 2040 klesnout o 90 % oproti roku 1990. Návrh se přímo netýká systému ETS2 pro budovy a silniční dopravu, jehož plnohodnotné fungování je plánováno od roku 2028.3
Zpomalení tempa snižování emisí
Rozšíření o další sektory
- Lety z EHP do třetích zemí v okruhu 5 tisíc kilometrů od letiště ve Frankfurtu + veškeré soukromé lety od roku 2029
- Lodě s tonáží 400–5 000 od roku 2031
- Spalování komunálního odpadu postupně v letech 2031–2034
Využití mezinárodních kreditů
Komise uvolní do dražby 260 mil. povolenek a výnosy využije na nákup mezinárodních kreditů v objemu 260 Mt CO2.
Zahrnutí negativních emisí
Komise uvolní do dražby 250 mil. povolenek a výnosy využije na nákup certifikátů dokládajících odstranění emisí.
Založení Průmyslové dekarbonizační banky
Banka doplní Inovační a Modernizační fond při podpoře průmyslu v dekarbonizaci. Bude fungovat ve dvou fázích.
Nová pravidla pro využití výnosů
Státy budou muset nejméně polovinu výnosů z dražeb použít přímo na dekarbonizaci sektorů v ETS.
Modernizační fond bude fungovat i po roce 2030.
Bezplatné povolenky nejméně do roku 2038
Odvětví v CBAM budou dostávat bezplatné povolenky o čtyři roky déle. Nově ale firmy budou muset předložit plán investic do dekarbonizace.
Zpomalení tempa snižování emisí
Počet povolenek, které jsou uvolňovány na trh, se každoročně snižuje.
Tempo snižování určuje tzv. lineární redukční faktor (Linear Reduction Factor, LRF). Ten udává, o kolik povolenek se celkový strop každoročně sníží. Toto snížení je vyjádřeno relativně vůči průměrnému množství povolenek v letech 2008–2012. V současnosti platný LRF ve výši 4,3 % znamená každoroční snížení o přibližně 88 milionů povolenek. Podle návrhu Komise se má LRF snížit a tempo snižování stropu zpomalit. Zatímco do roku 2030 má být LRF 4,4 %, podle návrhu Komise by mezi lety 2031–2035 došlo k jeho poklesu na 3,7 % a po roce 2036 na 1,7 %.4 Namísto vyčerpání povolenek v roce 2040 nově návrh počítá s jejich prodejem až do 40. let.
Rozšíření o další sektory
ETS dnes pokrývá asi 40 % unijních emisí, po revizi půjde o několik procentních bodů současných emisí více.5
Dojde-li k rozšíření ETS o další sektory, dojde k navýšení stropu odpovídajícímu množství emisí, které daný sektor produkuje.
Využití mezinárodních kreditů
Návrh přichází s možností využívat po roce 2036 ke kompenzaci domácích emisí mezinárodní kredity – tedy snížení emisí mimo EU. S možností využít mezinárodní kredity pro dosažení 90% snížení emisí v EU v roce 2040 totiž počítá i Evropský klimatický zákon (a to až do výše 5 % emisí roku 1990). V praxi by to fungovalo tak, že výnosy z prodeje 260 milionů povolenek využije Komise na nákup kreditů v objemu 260 Mt CO2, které poté rovnou vyřadí (a tedy s nimi nebude nijak dál obchodovat). Pokud by do roku 2036 nebyly dostupné kredity, které budou dostatečně kvalitní a důvěryhodné, došlo by k navýšení LRF z 1,7 % na 2,7 % (a tedy navýšení ambice pro domácí snižování emisí).
Evropská komise uvolní do dražby
260 mil. povolenek
Výnosy Komise využije na nákup
mezinárodních kreditů (z třetích zemí)
v objemu 260 Mt CO2
Komentář Fakt o klimatu:
Ačkoliv zavedení mezinárodních kreditů může podpořit mezinárodní spolupráci a mitigační projekty mimo EU, hlavní prioritou v rámci ETS by mělo zůstat snižování emisí na území Unie. Je klíčové, aby případné kredity skutečně odpovídaly dosaženému snížení emisí a aby toto snížení bylo měřitelné a kontrolovatelné. Také by měly podporovat mitigační projekty, ke kterým by jinak nedošlo (zásada adicionality).6 Pojistka v podobě vyššího LRF v případě nedostupnosti kvalitních kreditů je důležitým opatřením pro zachování avizované ambice ve snižování emisí skleníkových plynů.
Komentář Centra pro dopravu a energetiku:
Využití mezinárodních kreditů by znamenalo, že se Česko (případně ve spolupráci s jinými státy) nebo EU stane financujícím subjektem, který investuje potřebné zdroje na realizaci dekarbonizačních opatření mimo své území. Česko však potřebuje především pokrýt vlastní investiční mezeru související s dekarbonizací. Podle Ministerstva životního prostředí činí celková výše investičních potřeb nezbytných k dosažení klimatických cílů do roku 2030 přibližně 3,5 bilionu korun. Směřování investičních prostředků mimo EU, respektive mimo českou ekonomiku, tak zvyšuje riziko, že se tuzemská investiční mezera dále prohloubí, protože místní ekonomika bude v soutěži o investice čelit silné konkurenci řady dalších zemí. Proto by Česko v zásadě nemělo podporovat využití mezinárodních kreditů, dokud nebude zřejmé, že jejich využití zásadně neohrozí pokrytí vlastních investičních potřeb.
Zahrnutí negativních emisí
Negativní emise (Carbon Direct Removals, CDRs) jsou ty, které jsou zachyceny a uloženy pomocí technologie zachytávání a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage, CCS). Směrnice konkrétně hovoří především o BioCCS (zachytávání CO2 při spalování biomasy) a DACCS (přímé zachytávání CO2 ze vzduchu). Právě ty mají být podle návrhu revize nově zahrnuty do systému ETS. Má proto také dojít k postupnému navýšení stropu v součtu o 250 milionů povolenek7 během let 2031–2040, čímž dojde ke zvětšení prostoru pro produkci emisí. Výnosy z dražby těchto povolenek pak Komise použije na nákup certifikátů dokládajících odstranění emisí.8 9
Evropská komise uvolní do dražby
250 mil. povolenek
Výnosy Komise využije na nákup
certifikátů dokládajících
odstranění emisí
Komentář Fakt o klimatu:
Ačkoliv negativní emise hrají roli v několika mimounijních ETS systémech, zatím jde pouze o řešení využívající ukládání v přírodě (nature-based solutions), jako je zalesňování.10 Technologie jako BioCCS nebo DACCS jsou zatím spíše v pilotní fázi; v EU existují pouze jednotky projektů (další jsou v přípravě), a nejsou proto zatím komerčně škálovatelné. Je tak otázkou, zda v následujících letech dojde k potřebnému rozvoji trhu a zda bude vůbec možné zakoupit odstranění jedné tuny CO2 za cenu emisní povolenky. Očekávaná cena odstraňování CO2 vyvolává nejistotu, zda dojde k plánované emisní redukci a zda navýšení stropu bude dorovnáno odpovídajícím množstvím CDRs. Přílišné spoléhání na CCS technologie s sebou nese riziko oddalování dekarbonizace i v případech, kdy existují jiná řešení.
Založení Průmyslové dekarbonizační banky
Průmyslová dekarbonizační banka (Industrial Decarbonisation Bank, IDB) má doplnit Inovační a Modernizační fond při podpoře průmyslu v dekarbonizaci.
Její první fáze by přitom začala fungovat už v letech 2028–2030 jako tzv. Investment Booster. Komise zamýšlí vybrat podniky, které investují do dekarbonizačních projektů, a mezi ně rozdělit 400 milionů povolenek podle principu first in, first served (ale při splnění stanovených kritérií11). Podpora jim bude vydána zpětně ve formě povolenek na základě ověřeného snížení emisí.
Investment Booster: Komise rozdělí 400 mil. povolenek podnikům,
které investují do dekarbonizačních projektů.
Povolenky dostanou zpětně podle ověřeného snížení emisí.
Ve druhé fázi (po roce 2031) pak banka uvolní do dražby dalších 400 milionů povolenek, přičemž výnosy budou sloužit mj. k financování Carbon Contracts for Difference (CCfDs).12
Průmyslová dekarbonizační banka uvolní do dražby
400 mil. povolenek
Výnosy budou sloužit
mimo jiné k financování
Carbon Contracts for Difference (CCfDs)
Nová pravidla pro využití výnosů
Dosud musely členské státy využít veškeré výnosy z aukcí emisních povolenek na klimatická a dekarbonizační opatření.13 Podle návrhu revize by nově musely použít nejméně 50 % výnosů přímo na dekarbonizaci sektorů spadajících pod ETS.
Zbylé výnosy by pak státy mohly použít na další klimatická a dekarbonizační opatření,14 a to nově i ta, která nejsou explicitně uvedená ve směrnici.
100 % výnosů musí být využito v souladu s klimatickými cíli EU a nesmí vést k prodlužování závislosti na fosilních palivech. Návrh obsahuje také zlepšení transparentnosti ohledně využívání výnosů. Nová pravidla by vešla v platnost společně s novým zněním směrnice, tedy ještě před rokem 2030.
Komentář Centra pro dopravu a energetiku:
Místo současné jasně dané povinnosti využít všechny výnosy na dekarbonizační opatření přináší návrh komplikovanější pravidla a zároveň dává státům volnější ruku při rozhodování o využití poloviny výnosů. Vzniká tak riziko, že část výnosů bude využita na opatření bez skutečného dopadu na snižování emisí. Mezi prioritními tématy nápadně chybí jakákoliv sociální opatření nebo podpora domácností, které lze financovat až ze zbývající neprioritní části výnosů. Jde přitom o klíčovou součást transformace. Je dobře, že návrh nově explicitně vylučuje investice, které by prodlužovaly závislost na fosilních palivech, je ale otázka, jak přesně se bude toto pravidlo uplatňovat.
Očekávaným důsledkem stanovení prioritních témat je, že více peněz poputuje do sektorů, které spadají pod systém ETS. Návrh zdůrazňuje zejména dekarbonizaci průmyslu. V této souvislosti je potřeba upozornit na to, že průmyslové podniky již dostávají významnou finanční podporu formou bezplatných povolenek (viz níže) a tato podpora má nadále pokračovat. Přínos bezplatných povolenek pro dekarbonizaci je přitom diskutabilní. Průmyslový podnik čerpající finance z výnosů tak bude dostávat rovnou dvojí podporu, což vyvolává otázky ohledně efektivity takového financování. Bude proto klíčové nastavit a vymáhat pravidla tak, aby podpora průmyslu měla skutečný dekarbonizační dopad.
Modernizační fond
Revize EU ETS v první řadě potvrzuje, že Modernizační fond bude pokračovat i po roce 2030.
Tento nástroj cílí na méně bohaté evropské státy včetně Česka a umožňuje financovat dekarbonizační projekty v průmyslu a dopravě, nebo například renovace budov či modernizaci dálkového vytápění.
Od roku 2031 nicméně bude vyloučena podpora projektů využívajících fosilní paliva, tedy včetně zemního plynu. Revize naopak přikládá větší význam elektrifikaci. Nově bude čerpání prostředků z Modernizačního fondu podmíněno dodržováním zásad právního státu a zásady „významně nepoškozovat“, tedy zohledňovat případné environmentální dopady.15
Pro Česko dochází k mírnému procentnímu navýšení finanční alokace z dosavadních 12,6 % na budoucích 13,02 %, nicméně celková výše finančních prostředků se bude odvíjet od ceny emisních povolenek.
Komentář Centra pro dopravu a energetiku:
Pro Česko představuje Modernizační fond klíčový nástroj podpory dekarbonizace průmyslu.16 Jeho pokračování po roce 2030 tak může představovat významný impuls pro systémové snižování emisí CO2 i v sektorech, kde tato změna vyžaduje vyšší investiční a modernizační úsilí. Ze zkušeností s dosavadní správou Modernizačního fondu je patrné, že rozhodující je motivace k přípravě kvalitních projektů se skutečným dekarbonizačním potenciálem. Česko například doposud financovalo z Modernizačního fondu transformaci dálkového vytápění spočívající v přechodu od uhlí k zemnímu plynu. To ale představuje jen dočasné řešení a nezbavuje českou ekonomiku potřeby významných investic do budoucna. Navržená revize navíc oslabuje kontrolní mechanismy v podobě účasti veřejnosti nebo sociálních záruk. O to významnější roli budou hrát státní instituce, jako Státní fond životního prostředí (SFŽP) a MŽP, které mohou samy aktivně usilovat o větší transparentnost a demokratičnost rozhodování o jednotlivých oblastech podpory a jejich podmínkách.
Bezplatné povolenky nejméně do roku 2038
Interaktivní přehled: Bezplatné povolenky v Česku
Jaká odvětví a zařízení dostávají povolenky zdarma?
Bezplatné povolenky přidělované zejména průmyslu a dalším emisně náročným odvětvím měly podle stávající legislativy postupně ubývat, mimo jiné proto, že ochraně evropského průmyslu před konkurencí ze zemí s nižšími klimatickými standardy nově napomáhá uhlíkové vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM). Navržená revize ale tento útlum zpomaluje. Bezplatné povolenky v sektorech, na které se uplatňuje CBAM, by měly nově pokračovat do roku 2038, tedy o čtyři roky déle, než se původně plánovalo. U ostatních emisně náročných odvětví revize jasný termín jejich ukončení nestanovuje. V současnosti se bezplatně přiděluje více než 40 % všech povolenek,17 v průmyslu dokonce jejich většina.
Firmy, které chtějí bezplatné povolenky získat, budou nově muset předložit plán dekarbonizačních investic v EU. Jejich plánovaná hodnota má odpovídat hodnotě přidělených bezplatných povolenek. 80 % povolenek by firmy získaly na základě předloženého investičního plánu, zbývajících 20 % až v návaznosti na skutečně realizované investice.
Komentář Centra pro dopravu a energetiku:
Bezplatné povolenky jsou dlouhodobě kritizovaným nástrojem, o jejich přínosnosti výrazně pochybuje například i Evropský účetní dvůr. Hlavním problémem je, že v dosavadní podobě odčerpávají prostředky, které by mohly financovat dekarbonizaci, a zároveň firmy nijak nemotivují ke skutečnému snižování emisí. Podmínka doložení investičních plánů v hodnotě odpovídající bezplatné alokaci je proto alespoň částečně posun správným směrem oproti stávající praxi poskytování povolenek bez jakékoli protihodnoty. Na druhou stranu, podobný mechanismus už se uplatňuje u jiných nástrojů, a je tak možné hodnotit jeho limity. Například v Modernizačním fondu bylo podmínkou, že podpora teplárenství je možná v případě, že firmy doloží své dekarbonizační plány. Ty byly v Česku zveřejněny až s několikaletým zpožděním, ačkoliv evropská legislativa jejich zveřejnění přímo nařizuje, a nebylo tak možné účinně kontrolovat jejich naplňování. Právě transparentnost a vymahatelnost investičních plánů tak bude klíčová i v případě revize EU ETS v oblasti bezplatných emisních povolenek.
Proces projednávání
Poznámky
-
Tyto sektory však zatím nepodléhají ETS v plné šíři. Například v případě výroby elektřiny a tepla zahrnuje pouze instalace s tepelným příkonem vyšším než 20 MW (ty s nižším příkonem mají být od roku 2028 součástí emisního obchodování druhé generace, ETS2). Podobně u letecké a námořní dopravy je zahrnuta pouze část (především ta odehrávající se celá na území EU) a postupně dochází k rozšiřování záběru. ↩︎
-
Bez propadů emisí v rámci LULUCF. ↩︎
-
ETS2 je však součástí stejné evropské směrnice jako původní systém ETS, takže lze očekávat, že některé členské státy a politické skupiny v Evropském parlamentu budou usilovat také o jeho změny v rámci projednávání revize směrnice. ↩︎
-
Případně 2,7 %, pokud by po roce 2036 nebyly k dispozici dostatečně kvalitní mezinárodní kredity. ↩︎
-
ETS2 by v současnosti pokrylo dalších 40 % unijních emisí. ↩︎
-
Tomu, jak poznat kvalitní mezinárodní kredity/offsety, se věnuje např. text Jak poznat kvalitní uhlíkový offset? ↩︎
-
Směrnice umožňuje využití BioCCS i jednotlivými podniky, které si jím mohou vykompenzovat vlastní emise CO2. Pokud by k tomu došlo, toto vykompenzované množství se odečte od celkového množství nakupovaného Evropskou komisí. ↩︎
-
Podobu certifikátů stanovuje nařízení o odstraňování uhlíku a uhlíkovém zemědělství (Carbon Removals and Carbon Farming, CRCF). ↩︎
-
Pokud by certifikáty byly dražší než povolenka, může pro jejich nákup Evropská komise vydražit dodatečných 10 milionů povolenek. S dalšími pojistkami návrh nepočítá, zároveň má ale Komise do roku 2034 předložit zprávu o stavu trhu s CDRs (a případně by mohla navrhnout úpravy mechanismu, pokud jejich nabídka nebo cena nebyla adekvátní). ↩︎
-
Negativní emise ve formě ukládání v přírodě v EU kvůli otázkám spojeným s jejich trvanlivostí zatím zařazeny nejsou, ale návrh počítá s jejich možným využitím v budoucnu. ↩︎
-
Mezi kritéria by se měly řadit minimální požadavky na snížení emisí, povinná dokumentace, nebo velikost záruky za dokončení projektu vydané autorizovanou bankou (jako podíl celkové požadované podpory) a potvrzení existence této záruky Evropské komisi. ↩︎
-
CCfDs jsou nástrojem, kdy Evropská komise podniku zaručí fixní cenu za tunu uspořeného CO2, aby měl jistotu, že se investice vyplatí i v časech, kdy by cena emisní povolenky byla z různých důvodů nižší. V takovém případě by Komise tento rozdíl podniku doplatila. Naopak pokud by byla cena emisní povolenky vyšší, podnik by přebytek Komisi vrátil. ↩︎
-
Kromě prostředků na kompenzaci nepřímých nákladů a pokrytí administrativních nákladů systému může stát část výnosů v současnosti využít také na finanční kompenzaci některým odvětvím za zvýšení nákladů na elektřinu v důsledku zpoplatnění emisí uhlíku. ↩︎
-
Např. zateplování budov, sociální podporu domácností, opatření proti odlesňování, adaptaci na dopady změny klimatu, kvalifikace a rekvalifikace pracovníků nebo nově snižování zemědělských emisí. ↩︎
-
Může jít například o stavbu nové montážní linky pro novou technologii, která ale zvýší množství odpadu a zároveň nebude aplikovat principy cirkulární ekonomiky, tj. řešit recyklaci nebo předcházení vzniku odpadu. ↩︎
-
Dosavadní oblasti podpory a jejich alokace lze najít na webu Státního fondu životního prostředí. ↩︎
-
Jen v Česku jde o víc než 10 milionů povolenek v roce 2025, což odpovídá polovině veškerých průmyslových emisí (i těch nezahrnutých do systému EU ETS). ↩︎
Komentář Fakt o klimatu:
Množství povolenek, které se budou podle aktuálního návrhu nově vydávat v letech 2031–2040, je v souladu s unijním emisním cílem pro rok 2040 a souvisejícím uhlíkovým rozpočtem (ve variantě 85% snížení emisí na území EU a 5 % skrze mezinárodní kredity). Kromě těchto cca 5,3 mld. povolenek se ale v tomto období může uplatnit podstatné množství již existujících povolenek, což by znamenalo vyšší emise a nenaplnění unijních cílů, jak ukazuje analýza Öko Institutu. Jde jednak o přebytek povolenek vydražených v předchozích fázích, které zatím nikdo neuplatnil (cca 0,5 mld. povolenek), a dále o povolenky uložené v rezervě tržní stability (asi 1,2 mld. povolenek). Uvolnění velkého množství povolenek z rezervy tržní stability se těžko předvídá, protože závisí na budoucí situaci na trhu, ale rozhodně nelze vyloučit, že k němu v průběhu 30. nebo 40. let dojde. Pokud by tak emise v sektorech ETS1 byly výrazně vyšší, než odpovídá počtu nově vydaných povolenek, buď by došlo k nesplnění emisních cílů EU, nebo by tento rozdíl musely kompenzovat jiné sektory emisí. Je ale otázka, které – emise z dopravy se zatím snižovat nedaří a v zemědělství klesají velmi mírně.
Nabídka a poptávka povolenek ve fázi V podle Öko-Institutu