Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů detailně

Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů detailně

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v EU za rok 2019 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3 734,54 mil. tun (údaj z roku 2019). V přepočtu na obyvatele to je 8,36 tun CO2eq/obyvatele.

Jak číst tento graf?

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.

Roční objem emisí Evropské unie je 3 734,54 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2019). V přepočtu na obyvatele to je 8,36 tun CO2eq/obyvatele. Zobrazujeme emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy EU (data tak nezahrnují Velkou Británii).

Co znamenají jednotlivé sektory?

  • Energetika: 972,3 milionů tun CO2 (26,0 % celkových emisí, tedy 2,18 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby elektřiny a tepla (765,6 mil. tun, či 20,5 % celkových emisí ročně). Dále z úniků při težbě paliv (66,1 mil. tun, resp. 1,8 % celkových emisí), výroby a úpravy paliv (38,6 mil. tun, 1,0 % celkových emisí) a zpracování ropy (102,0 mil. tun, resp. 2,7 % celkových emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
  • Doprava: 967,6 mil. tun CO2 (25,9 % celkových emisí, 2,17 t CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 484,7 mil. tun CO2 (13,0 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 297,8 mil. tun CO2 (8,0 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (4,2 mil. tun CO2eq, což je 0,1 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 148,1 mil. tun CO2 (4,0 %, 330 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Pravděpodobně tedy zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
  • Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 519,25 mil. tun CO2 (13,9 % celkových emisí, tedy 1,16 t CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
  • Spalování v průmyslu: 428,93 mil. tun CO2 (11,5 % celkových emisí, tedy 960 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
  • Zemědělství: 381,65 mil. tun CO2eq (10,2 % celkových emisí, 850 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (220,65 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (149,95 mil. tun CO2eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
  • Průmyslové procesy: 343,33 mil. tun CO2 (9,2 % celkových emisí, 770 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba cementu, výroba železa a oceli apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: zpracování nerostných surovin 104,97 Mt (2,8 %), chlazení a klimatizace 80,33 Mt (2,2 %), zpracování kovů 75,29 Mt (2,0), chemický průmysl 56,61 Mt (1,5 %).
  • Odpadové hospodářství: 113,54 mil. tun CO2eq ročně (3,0 % celkových emisí, 250 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Na úrovni EU emise v tomto sektoru dosáhly v roce 2019 záporné hodnoty −237,21 Mt CO2eq.

Poznámky k datům o emisích

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v Unii. Je tedy pravděpodobně podhodnocený a neodpovídá zcela množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: