Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů

Jak číst tento graf?

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO₂, N₂O, CH₄, HFC, PFC, SF₆, NF₃ vyjádřené jako CO₂eq. Jednotka CO₂ ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO₂, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.

Roční objem emisí Evropské unie je 3 541,5 mil. tun CO₂eq (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO₂eq/obyvatele. Zobrazujeme emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy EU (data tak nezahrnují Velkou Británii).

Co znamenají jednotlivé sektory?

• Průmysl: 946,8 mil. tun CO₂ (26,7 % celkových emisí, 2,12 t CO₂eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
• Doprava: 847,2 mil. tun CO₂ (23,9 % celkových emisí, 1,89 t CO₂eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 440,5 mil. tun CO₂ (12,4 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 297,5 mil. tun CO₂ (8,4 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 3,8 mil. tun CO₂eq (0,1 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 79,6 mil. tun tun CO₂ (2,2 %, 178,0 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Tento údaj tedy pravděpodobně zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
• Výroba elektřiny a tepla: 717,0 milionů tun CO₂ (20,2 % celkových emisí, 1,60 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
• Zemědělství: 456,3 mil. tun CO₂eq (12,9 % celkových emisí, 1,02 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (245,4 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N₂O (118,0 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (77,9 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
• Budovy: 454,6 mil. tun CO₂ (12,8 % celkových emisí, tedy 1,02 t CO₂eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
• Odpadové hospodářství: 109,3 mil. tun CO₂eq ročně (3,1 % celkových emisí, 0,24 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože záporné hodnoty v tomto sektoru mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství a také tento sektor obsahuje vysokou nejistotu v datech a je náchylnější na výkyvy v čase. Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru záporné ve výši −230,0 Mt CO₂eq.

Poznámky k datům o emisích

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP – national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Tento údaj tedy pravděpodobně zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.