Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů detailně

Jak číst tento graf?

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO₂, N₂O, CH₄, HFC, PFC, SF₆, NF₃ vyjádřené jako CO₂eq. Jednotka CO₂ ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO₂, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.

Roční objem emisí Evropské unie je 3 734,54 mil. tun CO₂eq (údaj z roku 2019). V přepočtu na obyvatele to je 8,36 tun CO₂eq/obyvatele. Zobrazujeme emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy EU (data tak nezahrnují Velkou Británii).

Co znamenají jednotlivé sektory?

• Energetika: 972,3 milionů tun CO₂ (26,0 % celkových emisí, tedy 2,18 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby elektřiny a tepla (765,6 mil. tun, či 20,5 % celkových emisí ročně). Dále z úniků při težbě paliv (66,1 mil. tun, resp. 1,8 % celkových emisí), výroby a úpravy paliv (38,6 mil. tun, 1,0 % celkových emisí) a zpracování ropy (102,0 mil. tun, resp. 2,7 % celkových emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
• Doprava: 967,6 mil. tun CO₂ (25,9 % celkových emisí, 2,17 t CO₂eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 484,7 mil. tun CO₂ (13,0 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 297,8 mil. tun CO₂ (8,0 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (4,2 mil. tun CO₂eq, což je 0,1 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 148,1 mil. tun CO₂ (4,0 %, 330 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Pravděpodobně tedy zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
• Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 519,25 mil. tun CO₂ (13,9 % celkových emisí, tedy 1,16 t CO₂eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
• Spalování v průmyslu: 428,93 mil. tun CO₂ (11,5 % celkových emisí, tedy 960 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
• Zemědělství: 381,65 mil. tun CO₂eq (10,2 % celkových emisí, 850 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (220,65 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N₂O (149,95 mil. tun CO₂eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
• Průmyslové procesy: 343,33 mil. tun CO₂ (9,2 % celkových emisí, 770 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba cementu, výroba železa a oceli apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: zpracování nerostných surovin 104,97 Mt (2,8 %), chlazení a klimatizace 80,33 Mt (2,2 %), zpracování kovů 75,29 Mt (2,0), chemický průmysl 56,61 Mt (1,5 %).
• Odpadové hospodářství: 113,54 mil. tun CO₂eq ročně (3,0 % celkových emisí, 250 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Na úrovni EU emise v tomto sektoru dosáhly v roce 2019 záporné hodnoty −237,21 Mt CO₂eq.

Poznámky k datům o emisích

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v Unii. Je tedy pravděpodobně podhodnocený a neodpovídá zcela množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.