Emisní intenzity světových regionů

Jak číst tento graf?

• Hrubý domácí produkt (HDP) na osobu je určitým měřítkem životní úrovně obyvatel (ačkoli samozřejmě neúplným měřítkem) a přímo úměrně souvisí s průměrným příjmem. Graf dává do souvislosti hmotnou životní úroveň a množství emisí skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP (tzv. emisní intenzita ekonomiky), tyto dvě veličiny společně určují množství emisí na osobu.
• Horizontální osa znázorňuje emisní intenzity ekonomik, vyjádřené v gramech uvolněného CO₂eq na dolar vyprodukovaného HDP.
• Vertikální osa zobrazuje hmotnou životní úroveň vyjádřenou jako HDP na osobu, měřenou v dolarech na osobu za rok.
• Součin těchto dvou veličin přímo dává množství uvolněných skleníkových plynů na osobu: y-ová osa je v jednotkách ($ / osobu a rok), x-ová osa v (g CO₂eq / $), proto jejich součin udává (g CO₂eq / osobu a rok). Křivky vyznačené šedým podkresem (hyperboly) tak ukazují, jakým způsobem se množství emisí na osobu zvyšuje od levého dolního rohu po pravý horní roh. Osa doplněná nad grafem udává hodnoty ročních emisí na osobu v tunách CO₂eq pro jednotlivé křivky.
• Plocha bublin států a světových regionů znázorňuje velikost populace. Na základě zobrazených emisí na osobu ve zvyšujících se křivkách lze přibližně odhadnout celkové emise jednotlivých regionů. Barevné kódování odpovídá kontinentům doplněným o Rusko.
• Světový průměr emisní intenzity ekonomik je 439 gramů CO₂eq na dolar vyprodukovaného HDP, průměrné světové HDP na osobu 14 851 dolarů. Součin těchto dvou hodnot dává průměrné emise jako 6 519 589 g, neboli 6,5 tuny CO₂eq na osobu a rok.
• Vybrané státy jsou v infografice zobrazeny samostatně (typicky státy s větší populací nebo s vyššími emisemi skleníkových plynů), zbývající státy daných regionů jsou zpravidla sdruženy do dvou skupin, označených A a B. Přesné rozdělení států je popsáno níže a je identické s infografikou Emise světových regionů přepočtené na osobu. Skupiny A obecně zahrnují státy s vysokými emisemi na osobu (zpravidla také vyšším HDP na osobu), oproti tomu skupiny B zahrnují státy s nízkými emisemi na osobu. Typické umístění těchto skupin v protilehlých částech grafu pak podtrhuje velké rozdíly mezi nimi.

Komentáře ke grafu

• Graf je komplexní a znázorňuje souvislosti mezi čtyřmi různými ukazateli: hmotná životní úroveň obyvatel (vyjádřeno jako HDP na osobu za rok), emisní intenzita ekonomiky (množství vyprodukovaných emisí na dolar HDP), roční emise na osobu a celková populace jednotlivých regionů.
• Hyperboly ukazují hladiny ročních emisí skleníkových plynů na osobu a postupně se zvyšují směrem k pravému hornímu rohu. Nejnižší emise na osobu mají Etiopie, Nigérie a další africké státy (přibližně 2 t CO₂eq na osobu ročně), srovnáním s y-ovou osou je zřejmé, že se jedná o chudé státy s velmi nízkým HDP na osobu. Oproti tomu nejvyšší emise na osobu mají ropné státy blízkého východu (skupina A), které mají velmi vysoké HDP na osobu, zároveň také produkují relativně vysoké množství emisí na každý dolar HDP.
• Z grafu je také patrné, že mezi státy se stejnými ročními emisemi na osobu mohou existovat výrazné rozdíly – například Francie, Turecko, Mexiko a Ukrajina mají srovnatelné emise na osobu 6,5 t CO₂eq, avšak naprosto odlišné životní podmínky. Válkou zasažená Ukrajina je velice chudá, oproti tomu obyvatelé Francie mají vysokou životní úroveň, převážně díky nízkoemisní elektřině z jaderných elektráren.
• Chudší státy často vykazují vyšší emise na HDP než bohatší státy, příčinou je struktura ekonomické produkce. V bohatších státech v ekonomice převažuje sektor služeb, který je emisně méně náročný než odvětví výrazněji zastoupená v chudších ekonomikách – zemědělství, průmysl a stavebnictví. Existují však výjimky, například bohatá Austrálie uvolňuje na každý dolar ekonomické produkce více emisí než většina chudých asijských a afrických států.
• Pro snižování emisí na osobu je nutný posun směrem doleva nebo dolů, z pohledu životní úrovně je samozřejmě přijatelnější směřování doleva. Většina evropských států a některé asijské ukazují, že je možné mít relativně nižší emise na osobu a zároveň vysokou životní úroveň. Například obyvatelé Německa, Kanady a Austrálie mají srovnatelnou životní úroveň, avšak průměrný Němec produkuje přibližně polovinu emisí v porovnání s průměrným Kanaďanem a ještě nižší podíl oproti průměrnému obyvateli Austrálie. Přijetí mitigačních opatření je nezbytným krokem ke snížení emisí a k žádoucímu posunu států v grafu. Srovnání vybraných mitigačních opatření ukazuje samostatná infografika.
• HDP je snadno dostupný ukazatel pro porovnání velikostí ekonomik a určitý ukazatel životní úrovně. Jedná se však o neúplný ukazatel zahrnující převážně materiální aspekt životní úrovně, který také nezohledňuje nerovnosti mezi obyvateli dané země. Srovnávání zemí na základě HDP je v mnoha případech užitečné, avšak je nutné si uvědomovat limity tohoto nástroje.

Doplňující informace ke skupinám států

• Asie A (Brunej, Malajsie, Mongolsko, Singapur): státy v této skupině mají emise vyšší než 9 t CO₂eq na osobu a drtivá většina celkových emisí z těchto států připadá na Malajsii, která má v této skupině zdaleka největší populaci.
• Asie B (Afghánistán, Bangladéš, Filipíny, Myanmar, Pákistán, Vietnam a další země Asie a ostrovní státy v Tichém oceánu): asijské a tichomořské státy s emisemi na obyvatele nižšími než 6 t CO₂eq na osobu, přičemž většina států této skupiny má emise na osobu nižší než 3 t CO₂eq. Nejvyšší celkové emise z této skupiny má Pákistán, který je také nejlidnatější zemí regionu – emise na osobu má přibližně 2 t CO₂eq.
• Blízký východ A (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Spojené arabské emiráty): ropné státy Blízkého východu s poměrně malou populací. Všechny státy této skupiny mají emise na obyvatele vyšší než 25 t CO₂eq.
• Blízký východ B (Izrael, Jemen, Jordánsko, Libanon, Sýrie): státy Blízkého východu, které nejsou významnými vývozci ropy. Emise na osobu mají nižší než 5 t CO₂eq kromě Izraele, který má 10 t CO₂eq na osobu.
• Evropa A (Bělorusko, Estonsko, Finsko, Gibraltar, Irsko, Island, Lucembursko a Norsko): malá skupina evropských států, které mají vyšší emise na osobu než Česká republika (tedy více než 12 t CO₂).
• Evropa B (Belgie, Dánsko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Švédsko a další menší evropské státy): ostatní evropské státy s nižšími emise na osobu než Česká republika (méně než 12 t CO₂).
• Afrika (Africké státy mimo Egypt, Etiopii, Libyi, Jihoafrickou Republiku a Nigérii): typické emise na osobu jsou 1–4 t CO₂eq.
• Jižní Amerika (Státy Jižní a střední Ameriky mimo Brazílii): typické emise na osobu jsou 2–6 t CO₂eq, některé rozvinutější státy jako např. Argentina mají emise 8–10 t CO₂eq na osobu.

Poznámky k datům

• Zdrojem emisních dat je databáze EDGAR (Emission Database for Global Atmospheric Research, Emisní databáze pro globální výzkum atmosféry) provozovaná Společných výzkumným střediskem Evropské komise. Zdrojem ekonomických dat je Světová banka, HDP je přepočteno podle parity kupní síly, aby nedocházelo ke zkreslení způsobenému odlišnými cenami produktů v různých zemích. Hodnoty HDP jsou založené na indikátoru GDP, PPP (constant 2011 international $) Světové banky, který vyjadřuje HDP za rok 2015 přepočtený na ceny roku 2011 (toto o očištění o inflaci umožňuje také srovnávání hodnot HDP v čase).
• Graf uvádí data za rok 2015, neboť novější data pro hlavní skleníkové plyny dosud nebyla publikována.
• Některé menší státy neměly dostupná ekonomická nebo emisní data pro rok 2015, v grafice tak nejsou zahrnuté. Ekonomická data nejsou k dispozici pro Venezuelu, Severní Koreu, Sýrii, Somálsko a Kubu, emisní data chyběla pro Jižní Súdán, Srbsko, Palestinu a některé další velmi malé, zpravidla ostrovní státy (s populací méně než jeden milión). Souhrnně se jedná o necelá 2 % světové populace.
• Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v daném regionu, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v daném regionu.
• V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO₂, N₂O a CH₄ vyjádřené jako CO₂eq, nejsou zde zahrnuty některé marginální skleníkové plyny.