Obsah
Jak číst tento graf?
- Vertikální osa zobrazuje výši emisí CO2eq v tunách na obyvatele, šířka obdélníků regionů odpovídá jejich populaci. Plocha obdélníků tedy odpovídá celkovým emisím CO2eq.
- Státy s malou populací jsou mírně širší než odpovídá jejich počtu obyvatel, v opačném případě by byly jen obtížně viditelné.
- Jednotlivé barvy rozdělují státy do skupin podle výše celkových ročních emisí skleníkových plynů.
- Jiný pohled na srovnání celkových emisí skleníkových plynů států Evropské unie nabízí infografika Emise skleníkových plynů.
Komentáře ke grafu
- Průměrné emise na osobu v Evropské unii jsou 8,7 tun CO2eq. Oproti tomu světový průměr emisí na osobu je 6,51 tun CO2eq na rok. Pokud by každý člověk na zemi vypouštěl tolik emisí jako průměrný obyvatel Evropské unie, vzrostly by celosvětové emise o více než 30 %. Srovnání světových regionů a vybraných států v obdobném formátu ukazuje infografika Emise světových regionů přepočtené na osobu.
- Největším producentem skleníkových plynů v Evropské unii je v absolutním srovnání Německo, které je zároveň také nejlidnatějším státem unie.
- V přepočtu na obyvatele vypouští nejvíce skleníkových plynů Lucembursko (20 t CO2eq ročně), kde více než 60 % emisí pochází z dopravy, dle platformy Votum Klima je to způsobené nafto-benzínovým turismem. Druhé Estonsko (15 t CO2eq) a čtvrtá Česká republika (12,4 CO2eq) mají vysoké emise kvůli energetickému mixu založenému na uhlí a třetí Irsko (13,6 t CO2eq) kvůli zemědělství. Detailnější analýzu emisí podle jednotlivých sektorů lze nalézt ve zpracovaném datasetu.
- Naopak nejnižší emise na osobu má z Evropských států Malta (5,1 t CO2eq), následovaná Švédskem (5,6 t CO2eq). Zároveň životní úroveň ve Švédsku je téměř o 40 % vyšší než v České republice, snižování emisí tedy nemusí být překážkou zvyšování životní úrovně obyvatel. Švédsko má zavedenou uhlíkovou daň již od roku 1991, dnes nejvyšší z celého světa – 127 $ / t CO2. Ve zprávě z roku 2019 Mezinárodní měnový fond vysvětluje, proč je uhlíková daň nejefektivnějším opatřením na snižování emisí skleníkových plynů, jak zobrazuje také související infografika o mitigačních opatřeních.
Poznámky k datům o emisích
- Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (common reporting format), veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC.
- Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Českou republiku reportovala přímo Česká republika, konkrétně skrze Evropskou agenturu pro životní prostředí.
- Data za rok 2016 jsme vybrali proto, že pro daný rok máme i data ze systému emisních povolenek a můžeme tedy kombinovat data za stejný rok.
- Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny.
- V rámci této infografiky jsou v údajích o emisích zahrnuty emise z letecké dopravy a zobrazené hodnoty odpovídají emisím vyprodukovaným z letů z letišť v dané zemi. Hodnota tedy nemusí odpovídat přesně množství emisí, které obyvatelé daného státu způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do emisí ČR jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
- V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO2 a N2O, CH4, HFCs, PFCs, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq.
Související infografiky a studie
Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: